sobota 1. dubna 2017

Aprílová procházka

Probuzení nijaké, bacil, který se mě snaží udolat už hezkých pár dnů, si dnes sedl na hlasivky, a skřehotám jako zakletý princ.
Ležet - neležet ??? Nevydržím ležet .... mám snad něco přitloukat ? V příbytku je toho dost na přitlučení. Hovnajs, jde se ven ... buď teplota stoupne, nebo se to rozchodí.
Tak kam se vrtnu ?
Branické skály obdivuju už dlouho z tramvaje, a i když jsem prožila dětství a mládí v Podolí a Braníku, nikdy jsem se k těm skalám nepřiblížila.
Tož dnes ... kouknu na to shůry ... došlapu tam a koukám ... dost je toho oploceno, zakázáno, ale ten pocit je moc fajn ... jakoby se cosi s mým dětstvím propojilo.
Navíc krásnej den, slunečnej ... první duben, jaro, apríl ... pocit, že to zase půjde ...
Cestou koukám, co lidstvo vyvádí ... tramvaj na zahradě ... cedule "Pozor aktivita" ... pes, co vyskočí na plot, aby mě zahnal (marně, ale málem jsem se pos ... ) ... paní, co stojí mezi popelnicemi a lakuje si nehty (wtf ?) ... hospodu U báby, kde mají před vstupem dědka ... architekturu podivnou z let bůhvíjakých, funkcionalismus, modernu s nádhernou kompozicí, nově postavenou krásnou roubenku ... čumím, že chlapi, co kopou výkopy, už jsou do půli těla svlečený ... květena šílí, fialky, kytičky ... už je fakt to jaro !


Okomentovat