Nové bydlo mě baví, jsem tu svou paní, i když trochu zmatenou ... do pokoje "se sajrajtem" vběhnu bosa, pak si tam nazuju pantofle a zase to letím roznést do "čistého" pokoje. Je to fuk, pak "se " to umeje. Kde jsou boty ??? No přeci v koupelně ... hned vedle vysavače.
Šminky ? Tam, co leží kladivo a cement ... jen se nesplést.
Oblečení ? Co se zrovna najde, společný znak = všechno zmačkaný ... všude tvrdím, že znalec pozná, že zmačkaný to prostě MÁ BEJT .
Šperky a doplňky "zajímavě" kombinuji a tvrdím, že se to tak letos v Paříži nosí.
Klíčů jsem dostala, že si připadám jako kastelán z Konopiště ... nemám ještě všechny vyzkoušený ... sklep, ten jo, ale na půdičce jsem ještě nebyla, a ani nevím, jestli tu nějaká je ... střecha vypadá placatá.
Nevím, která schránka je moje, klíč pasuje ke všem ... musím se zeptat sousedů, kam si můžu vrazit jmenovku. K čemu jsou zbývající klíče, a klíčíčky (bez brejlí je skoro nevidím) budu ráda zjišťovat časem, třeba jeden z nich patří ke klubovně nějakých "Rychlých šípů" z Pankráce ... těším se, až potkám místní "Haha Bimbi".
V bytě samém jsem vytvořila systém tunelů z banánových krabic, průlezy jsou nastaveny tak, aby se i najedená osoba mé velikosti snadno protáhla ... zejména na záchod. Geniální na tom je, že ze záchoda je vždy jistota, že se protáhne zpět.
"TABU" místy jsou zde postel, lednice, stůl s počítačem, pod kterým netrpělivě čekají šicí stroje - zatím se fakt nevejdou). Nooo, a taky občas TV, protože na mě mluví, když chci společnost, ale často ji vypnu a radši zírám "do světa" skrzevá FB.
Dnes jsem si dopřála klidu s vínem z Moravy, abych nabrala sílu před zítřejším penetrováním a následným malováním. Práce tu bude ještě fakt dost, konečně snad vybuduji příbyek, který bude domovem ... ateliérem ... zázemím ... sama ... dosavadní souputníci nevydrželi ... jeden zdrhnul ... prej .. nevím důvod ... druhej si vzal život .. to je složitější ... byl nemocnej ...
Možná jsem náročná ... tak teď ... ukaž, co umíš, Heluli, když jsi tak chytrá :).
Těším se, že tu strávím čas, kdy "dobuduji" sama sebe, protože jsem pořád ustupovala jiným, a nechápala jsem, že stálá priorita jsem já sama. HOWGH
A zde pohled do "ložnice" (kostičky v popředí nejsou dlažba, ale bedna s nářadím) ...
... v pozadí kýbl
Zde je "šatna" opět ve stylovém banánovém provedení (a bacha, kopyrajt na banánovej nábytek je můj, paletám už odzvonilo)
Tunel ke koupelně jsem nazvala slovy klasika "Sugestivní zatáčka ke strašidlu" V noci i ve dne jsem to testovala, a žádný strašidlo tam není ... vyjma toho v zrcadle v koupelně.
Pozn. autora - ty bedny, který strkáte až tam nahoru, je dobrý vybrat lehký :)
Každá žena mám mít své místo na zkrášlování: zde je vdět, že vše nutné tam je .... taštičky s píčovinama, banánovky, zrcátko a růžový uši. A něco pod nohy, když se baba válí v křesle.
Tak jsem si zase slovně zaexhibovala a je mi báječně. A esli jste to někdo čet a zasmál se, patří Ti velký dík. A esli ne, nevadí, myslím, že k zamyšlení je toho tam taky dost.
Hledím teď do budoucna beze strachu, protože co se má stát se stane, bez ohledu na to, co chci ... nebo je to jinak ... stane se to, co chci ? Zažila jsem mnoho nepříjemného, co jsem si nepřála a taky mnoho příjemného, co jsem nečekala.
Prostě Life is beautiful ... no more, no less.
I'm very pleased to playing with you
