Dotaz mé milé ... snad ... přítelkyně básnířky, a vášnivé matematičky Moniky S., mne dokopal k tomu, že jsem svůj výlev z FB přetáhla i sem ... že prej "Zkusila jsi někdy psát povídky ?"
No, tak si to sem šoupnu jako zárodek možné budoucí knihy povídek
Rady a porady pro demontáž a montáž domácího telefonu:
Pokud se
rozhodnete, že sluchátko domácího telefonu (to je takový to kecátko,
když na vás před domem někdo zazvoní, vy na něj zařvete "Kdo je tam?!" a
von řekne "tady je poštovní donašeč ... "nebo něco podobnýho), prostě
když to sluchátko nechcete mít v obýváku, tak jak na to, abyste ho
přepojili třeba do předsíně.
To si ho opatrně rozmontujete a přemýšlíte, jestli vás to kopne, když sáhnete na drát .. nekopne ... pak to vyfotíte,
jak jsou ty dráty pospojovaný, abyste to zodpovědně zase zapojili, až
sluchátko přiděláte v předsíni. Sluchátko hezky uložíte stranou, aby se
nic nevysypalo. Mno, pak zjistíte, že jsou dráty na zdi tak NESKUTEČNĚ
ZAPATLANÝ barvou, že nejdou od sebe vzájemně, ani ode zdi. Nejdřív se to
snažíte oloupat, abyste nepoškodili dráty ani zeď ... následně páčíte
dlátem, šroubovákem, rydlem .. ze zdi odskakují kusy omítky ... drát
povoluje i s úchytkami. Ne tak barva, ta na drátech, úchytkách i zdi
stále drží. Pak se snažíte protáhnout dráty zdí směrem do předsíně.
Kvůli barvě (úchytky - nejste blbec - jste předtím sundali) nejdou ...
nejdou ... nejdou ... táhnete, tlačíte (tlačit do drátu je fakt blbost)
... jdete na toaletu ... posléze opět táhnete a dráty furt nejdou ...
rychle najdete kleště a s dráty uděláte rychlý konec .... přichází úleva
.. nikdo se nedozvoní ... pošťák ... ani donašeč ... uf ... do doby,
než se kouknete pod lišty v předsíni, kudy .. u jóviše ... ty zasr...
dráty vedou, abyste je na konci rozčvaňhali a zapojili dle fotografie do
toho blbýho sluchátka ... a měli hezky, jako většina spořádaných
občanů, ten votravnej telefónek v předsíni ...
