úterý 13. ledna 2015

Mám - nemám ?

Jasně, že mám ! Cokoliv mě napadne, že mám, nebo dokonce musím, udělat, prostě mám udělat. Jedině tak se vyhnu v budoucnu povzdechům "joooo, tenkrát jsem to měla udělat". Jak víme, to, co se stalo, nebo nestalo v pravou chvíli (páč pravá chvíle nečeká, ale uteče), se napravit nedá. Jsem hrdá na to, že jsem se (aspoň v době, nezahrnující útlé a ranné dětství ... pubertu asi taky ...), nedopustila toho že bych něco uplavat nechala. Když se mi chtělo smát, smála jsem se, když se i chtělo plakat, plakala jsem, když se mi chtělo řvát, řvala jsem ... na lidi, na svět, na sebe ... Proč to psát, každý si na to musí přijít sám ... ale proč ne ... Nechť jste schopni poznat, kdy plakat, kdy řvát, kdy se smát, a kdy hlavně JEDNAT ... strach, obavy, předsudky, ... zahoďte ... tečka
Okomentovat